NEJKRUTĚJŠÍ KŘEST NOVÉHO KRUŤÁKA aneb CESTA NA KSSS 09 - reportage

Odpovědět
TIGER
Příspěvky: 9
Registrován: 27 čer 2017 10:24

NEJKRUTĚJŠÍ KŘEST NOVÉHO KRUŤÁKA aneb CESTA NA KSSS 09 - reportage

Příspěvek od TIGER »

NEJKRUTĚJŠÍ KŘEST NOVÉHO KRUŤÁKA aneb CESTA NA KSSS 09


V pátek ve 13 hodin sem se rozhodl (pod tíhou blankytně modré oblohy a slunečními paprsky - vůbec netuším kde se na ten okamžik v Plzni vzaly snad Mája je přivezla snad osud tomu chtěl abych vyrazil), že se nakonec na setkání Savagistů vydám. Okolo 14hod byl sraz na náměstí republiky s regionálními stroji - 1 úžasná kruťačka z Karlových Varů(Mája) a 2 chlapy z Klatov(Pajouk,Hroch). Plzeň jsme opouštěli okolo 15.05hod. S těmito zkušenými motorkáři jsem pak absolvoval celý víkendový marathón cca 700km. Cesta po dálnici do Prahy ubíhala celkem bezproblémově a já se snažil co nejvíce sžít s motorkou (ať už to byl systém jízdy ve více strojích, nebo způsob přejíždění z pruhu do pruhu ) což se mi snad docela podařilo. Následoval průjezd páteční Prahou (zácpa od D5 po sjezd na české Budějovice tzn. D1 25km) kde po krátké poradě bylo rozhodnuto, že porušíme přepisy (zde jsme brali v potaz hlavně rozhodnutí Hrocha - jež se nachází v těžké bodové tísni zbývají mu už jen 2) a celou zácpu absolvovali v odstavném pruhu (v duchu jsem měl připravenu výmluvu ve smyslu - vzduchem chlazený stroj musí být v pohybu neb hrozí zadření).

Po větším zdržení jsme úspěšně ujeli zácpě a nabrali směr Brno. Zde se nám na cca 30km stal první malý zádrhel Máje se povolili kurty na bagáži a tak následovala neplánovaná zastávka s Hrochem v odstavném pruhu. Já a Pajouk jsme pokračovali již v dešti k nejbližšímu odpočívadlu kde jsem oblékl nepromokavý komplítek z pracovních oděvů žluté barvy neb začalo celkem obstojně pršet a mé riflové kalhoty začali pod dávkami vody chladnout a těžknout.


Zde se cesty naší 4členné skupiny na hodinu rozdělili zatímco jsme s Pajoukem čekali na opozdilce. Mája s Hrochem okolo našeho stanoviště profrčeli jak žíznivej pes a pokračovali dá. Dali jsme se s P opět na cestu a postupně hledali naše druhy na všech odbočkách a benzinových pumpách bez valného úspěchu a nabírali minutu po minutě ztrátu na upalující včelku a stříbrného tlustokožce.

Nakonec nám sms na 72km prozradila, že oba kafíčkují v motorestu na 97km. Práskli jsme do koní a za 15 min úspěšně parkovali já před žlutými kontejnery na plas - v kontextu s mojí žlutou motorkou i žlutým nepromokem jsem na odpočívadle působil na lidi v jídelním motorestu jaksi komicky a nejeden z nich se rozhodl tuto žlutou nádheru zvěčnit do svých fotoaparátů- (bohužel já žádnou z těchto fotek nedisponuji).


Pajouk strčil svůj stroj zkušeně a "bezpečně" pod 2slunečníky (bohužel tak nešťastně přímo mezi, že stékající voda byla poctivě usměrňována přímo na jeho motorku toto množství vody značně převyšovalo intenzitu deště mimo deštníky).


Po polévce, která v tuto chvíli náramně bodla, se i mí spolucestující převlékli do o poznání kvalitnějších overalů a mastili jsme v ukrutné průtrži mračen dál k našemu cíli. Následovali další komplikace s Májinou bagaží a ztrátou zpětného zrcátka. Toto jsem ovšem já jako vedoucí skupiny (né že bych byl nejlepší nebo nejrychlejší prostě jsem byl tak nějak vpředu)- věnujíce se hrbolaté dálnici plné vody a neustále předjíždějícím kamionům - nezaregistroval a upaloval dál a dál s pocitem dvou - tří světel v zádech, které mě neustále následovali. Pocit zmaru nastal když mě ta světla předjela a já zjistil, že patří starému obouchanému favoritu (kterému navíc svítí každé světlo jinam). Zastavil sem tedy na exitu Jihlava (cca130km D1)a čekal na své "druhy v boji (s počasím)" po deseti minutách čekání se mě začala zmocňovat panika
typu -nehoda,nepřejeli mi a já je jen nezaregistroval. Tím že jsem vyjel na setkání totálně bez přípravy ani neznal místo srazu a navíc jsem měl telefon jen na Máju a Pajouka a Ti v tu chvíli logicky nezvedali. No nepřál bych Vám toto zažívat a začal sem tedy koketovat s myšlenkou ohnout to na Jihlavu a valit bez mapy na blint na chalupu do Lipolce. Snad v poslední možné chvíli se na horizontu objevili 3 krásné světla a brzy na to už byl slyšet i Májin laďák (upravený výfuk pro brutální zvuk). I připojil sem se a pokračovali jsme až ke sjezdu Osová Bytýška.


Zde Hroch nastartoval svoji navigaci ve vlastním nepromoku z mikroténu a valili jsme až do obce Řikonín cca 27km od D1 poblíž které se měl nacházet Ranch u mořského orla kde se zmiňovaný sraz konal. Tato část cesty byla pro mě (ač z pocitu blízkosti cíle nevím proč) nejtěžší. Snad blížící se tma (bylo 22hod), snad neznámý terén a všudy přítomné mokro, snad spousty štěrku na silnici nebo i to že tentokrát jsem jel poslední mě naplňovali úzkostými pocity, které ovšem rychle ustoupily s příjezdem do "mrtvé" obce Řikonín kde sehnat živou duši (kromě psa - kokota který si neodpustil zbytečný útok na celkem mírumilovnou Pajoukovu nohu) to se po 10min námaze povedlo a my nasměrování popisem místního neomylně směřovali k toužebně vyhlíženému Ranči. Náš příjezd byl díky Máji laďáku rozléhajícímu se lesem už netrpělivě očekáváni 13 Kruťáky v různých stádiích alkoholického opojení.
Ale o tom až v dalším pokračování...
Zdraví Vás Jenda (Murffys-Kruťák)









Nejkrutější křest nového Kruťáka aneb cesta na KSSS 09 - Part 2


Tak jsem tu zase se svojí troškou do "mlýna". Jak jsem ovšem již v předešlém příspěvku předeslal paměť už mi zdaleka tak naslouží jako dříve a hardware-mozek již dávno kapacitně nedostačuje a tak spousta věcí se vykouřila a nebo uklidila do různých částí mozkových hemisfér ze kterých to prostě ne a ne vytáhnou. Jelikož se ovšem zdá, že na podzimní Savage srazík by Vás mohlo dorazit větší než malé množství netroufnu si riskovat pár litrů zelený a raději sepíšu torza mých vzpomínek na ten báječný víkend proložený hnusným počasím a spoustou skvělých lidí na úžasných jednoválcích. Tak kde jsem to tenkrát vlastně skončil???

Po příjezdu na ranč U mořského orla v pozdních večerních hodinách (cca22:40) jsme byli bouřlivě přivítáni již alkoholově posilněnými druhy v jedné stopě. Po odlepení se z motorky - což v mém případě bylo opravdu doslovné neb cestou jsem byl nucen mé elegantní žluté nepromokavé pracovní hadry různě poslepovat lepící páskou-žlutou (sic velikosti XXXL ovšem Vy co jste viděli moji útlou postavičku jste jistě pochopili, že ani tento rozměr na pokrytí osobáku v mém případě nebyl dostačující - stále se trochu konejším skutečností, že místem výroby byla Čína a tudíž kvalita i rozměr neodpovídaly mým rozměrům a požadavkům). Největší problém byl u kalhot, které praskly v místech nám mužům nejcitlivějším (a odsud se prasklinka rozeběhla po celé levé nohavici)- zde se naštěstí projevila aerodynamika a vytrvalý déšť byl k mému pokladu shovívavý.
Jelikož většina přítomných seděla v lokále již drahnou chvilku bylo to na nich znát. Dorozbalil jsem se a se svými 3 druhy se začal zdravit s přítomnými. Ač jsem vůbec nikoho neznal seznamování proběhlo rychle a vřele- potíž byla že stejně tak rychle jsem zapomněl jména(přezdívky) prakticky všech(jistě mi to odpustíte) a tak jsem se po zbytek večera nenápadně znovu pídil po tom kdo je kdo a kdo do jakého regionu patří. Pokud si toho nikdo z Vás nevšiml je to úspěch a jsem na svoji intrikánskou hru náležitě pyšný( pokud ano nechte si to pro sebe ať můžu já mít ze sebe radost děkuji).

Asi 20min po našem příjezdu se lesem ozval ještě poslední 18 výfuk a to stroje který "pilotoval" ToníkLesník. Po rychlém přivítání jsme zasedli k toužebně očekávanému gulášku a náležitě si na něm pochutnali.


Zapil jsem to několika rychlými kousky - já člověk trénovaný, Plzní odkojený jsem s tím problém neměl - ovšem Toník jich tam lousknul nějakých 5 zalil to jedním tigrem (pracovní název pro RUM s naším Guru to nemá nic společného) a fláknul tam luxusní umakartový čelo typu Zelený ubrus.


Mezi tím se nám rozeběhla zábava na vysoké úrovni, kterou nám dokonalou hrou na kytaru střídavě a pak společně zpříjemňovali Tiger a Hroch a nedokonalým zpěvem my všichni ostatní. Noc se nám přehoupla do ranního svítání a pár "nejtvrdších" vydrželo až do prvních slunečních paprsků. Tou dobou byla hospoda poloprázdná a Toníkovo spací místo zabral pro změnu Mirek. Mezi ranními ptáky se vyskytovali Mája, Hroch, Pajouk, Dandyi, Hejkal(ten chytil v půli večera druhý dech) asi HAD a Já + Mirek v poloze ležícího píjče.
Někdy okolo 6 až půl 7 ranní jme se odebrali na kutě do 4 (číslo pokoje zmiňované asi tak 100x za večer) nevím proč zrovna tam, pokoje končili číslem 10 jestli se nepletu.


Každopádně 4 byla o rozměrech cca 2x4m o jedné palandě a jedné posteli tam se elegantně nasoukali všichni (M,H,P,M a pes Vlčák)kromě mě - to opravdu nešlo snad jedině na stojáka a tak jsem ustoupil a uložil se do roztomilé šestky, kterou tou dobou okupoval jen Jonathan. 6 o rozměrech 4x6m a celkem 6 postelích byla opravdovým rájem. Místa dost a překvapivě vzduchu také.

Ranní vstávání proběhlo na můj vkus až překvapivě snadno a tak při držkové polévce kolovaly mezi námi vzpomínky na předešlou noc. Snad nejzajímavější byla opět příhoda ze 4 kam se pod rouškou tmy do přeplněného pokoje vplížil místní vlčák a našim kamarádům dělal nezvanou společnost až do vyhazovu od Pajouka (který po předešlé zkušenosti s čoklem z vesnice neměl ten den pro čtyřnohé miláčky pochopení). Mezi tím jsme se po několika půllitrech Kofoly chystali na odpolední vyjížďku po okolních zajímavostech.
Mirek s batůžkem na zádech nás neomylně vedl po místních komunikacích - prvotně k benzinové pumpě kde proběhlo "reklamní focení" Nemyslíš-zaplatíš. A následně jsme pokračovali dál na hrad Pernštejn. Zde všichni masňácky zasedli do knajpy v podhradí a na prohlídku této zajímavé památky jsme se vydali jen 2 z celkového počtu 15 savagistu. A to Já a Hejkal s Rockym -motorkářským trpasličím špicem.


Po návratu a jednom nealko pivě a kávě se na pozdní prohlídku vydali ještě Mája,Pajouk,Hroch, mirkův batůžek (boha nedám jméno fakt sorry) a snad ToníkLesník(jak už jsem předeslal ta má paměť je vážně svině). My ostatní se vrátili na parkoviště kde se celkový počet motorek zdvojnásobil neb na místo přijeli vocáscííííí s cestovníma Yamahama bohužel typ Vám nepovím (nakonec stejně nejní důležitém).


Odtud jsme pokračovali dál na rozhlednu jejíž název Vám hádejte co….. no nepovím jelikož si ho překvapivě opět nepamatuju. Tam nás pár hrdinu dýchavičně vylezlo nahoru pořídilo pár fotek a po vydýchání postupně zase slezli dolů -zde bych se chtěl pochlubit svojí duchapřítomností a tím že jsem poctivě počítal schody vedoucí na rozhlednu a v cíli se na tomto čísle shodnul asi s Májou. Ovšem jak Vám vše je již z předešlých řádků jasné číslo po mě nechtějte to jsem dávno zapomněl, ale končilo to na x21 asi… Následuje opět příjezd ocásků a náš odjezd zpět do ranče k Orlovi.

Zde se s Vámi opět rozloučím a následující večer a den odjezdu fláknu do textové podoby asi zase za měsíc.

Děkuji za pozornost a hlavně všem co ty mé bludy dočetly až sem Murffys
Mářa
Příspěvky: 11
Registrován: 04 črc 2017 11:36
Bydliště: Mělník

Re: NEJKRUTĚJŠÍ KŘEST NOVÉHO KRUŤÁKA aneb CESTA NA KSSS 09 - reportage

Příspěvek od Mářa »

Tvl Murffys hustý čtu to až po deseti letech poprvé 😂a zjišťuji že jsme na tom s pamětí stejně , aspoň teď vím že jsme byli na Perštejně 😂díky za info 👍
:chopper:Mářa
Mářa
Příspěvky: 11
Registrován: 04 črc 2017 11:36
Bydliště: Mělník

Re: NEJKRUTĚJŠÍ KŘEST NOVÉHO KRUŤÁKA aneb CESTA NA KSSS 09 - reportage

Příspěvek od Mářa »

Tvl Murffys hustý čtu to až po deseti letech poprvé 😂a zjišťuji že jsme na tom s pamětí stejně , aspoň teď vím že jsme byli na Perštejně 😂díky za info 👍
:chopper:Mářa
Odpovědět